S vědomím všeho toho, co máme za dlouhá staletí na hrbu, jsme součástí římskokatolické církve, brněnské diecéze, slavkovského děkanství. Snažíme se stavět na tom dobrém a to zlé účelově negumovat. Říká se, že církev je jako rodina. Jasně, je to tak, rodinu si nevybíráme, ale rosteme tím, že se s ní učíme žít.

Jsme společenstvím otevřeným naprosto komukoliv, kdo je nás ochoten aspoň trochu respektovat, i s našimi třeba mnohdy přihlouplými či zastaralými postoji. Podobně se snažíme respektovat každého příchozího. K tomu spolu nemusíme ve všem souhlasit. Nikoho nelustrujeme. Vítán je každý, ať už liberál či konzerva, ať už gay, nebinární či zastánce tradiční rodiny, ať už volí kohokoliv či věří jakkoliv. Vyznáváme jednotu, která se rodí z rozmanitosti.